Letos v Marienbadu: Ozvěny na Brněnské 16

Připravujeme pro Vás sérii festivalových ozvěn napříč celou republikou. První štací je Brno: legendární Brněnšká 16. Ve spolupráci s kolegy z Brno16 promítneme v pátek 13. října od 18:00 pásmo čtyř filmů, které se objevily v soutěžní sekci současného českého experimentální filmu Theatre Electrique. Naleznete mezi nimi i jeden ze tří filmů, který získal pro rok 2017 Cenu festivalu: Stopy, střepy, kořeny od Květy Přibylové. Ozvěny uvede dramaturg Jiří Forejt.

13. října od 18:00 // Sál Břetislava Bakaly, Žerotínovo náměstí 6, 602 00 Brno
Více info na https://brno16.cz

Stopy, střepy, kořeny
Režie: Květa Přibylová 

Osobní, niterná, filmová báseň o prolínání a prorůstání minulého a přítomného, mrtvého a živého. Stopy jsou otisky minulosti v přítomném. Střepy jsou výsledky náhlé změny stavu, rozbití kontinuity mezi minulým a přítomným. Kořeny jsou spojením a poutem k minulému.
 


Praha!
Režie: Matyáš Trnka 

Prahu ročně navštíví miliony turistů. Nemění davy lidí její tvář? Je ještě možné městu nějak pomoci? Autor zvolil animační techniku pixilace, prostřednictvím které rozehrál komplexní portrét města jako živého organismu, který se návalu turistů vzpírá. Pro film je příznačné, jakým způsobem pracuje s rytmikou a filmovým časem. Divák může díky tomu zakusit katarzi, která se obejde bez jakékoliv herecké akce anebo dialogu.
 


Rozštěpený epistemolog 
Režie: Jiří Žák 

Film Rozštěpený epistemolog se zabývá významem „pravdy“, respektive „post-pravdy“, v současném informačním smogu a mediální manipulaci. Fenomén „post-pravdy“ je tématem velmi aktuální celosvětové diskuze; výskyt tohoto pojmu se během posledního roku zvýšil o více než dva tisíce procent a vysloužil mu podlle Oxfordského slovníku titul slova roku 2016. Film vznikl v průběhu autorova několikaměsíčního pobytu v Berlíně a vrcholí v něm dvouleté období jeho video-esejistické práce. Je postaven na spolupráci s charismatickou berlínskou tanečnicí s beninskými kořeny Meïmounou Coffi, která na základě Žákova scénáře vytvořila improvizovanou choreogra i vycházející mimo jiné z gest, která se používají pro ovládání digitálních zařízení. Koláž taneční performance a abstraktních roztřesených záběrů se zde stává vizuálně-poetickou metaforou, doplněnou o subjektivní verbální komentář, zasazující fikční situaci do reálného kontextu.
 


Prinz Aberjaja
Režie: Anatol Vitouch, Ondřej Cikán 

Princezna netuší, jestli miluje svého prince nebo rytíře, který ji zachránil před drakem. Posléze pochopí, že princ, rytíř i její němý sluha jsou tím samým mužem. Adaptace české pohádky Princ Bajaja ze sbírky Boženy Němcové podle básně Ondřeje Cikána.