CHUDÍ LIDÉ
POOR PEOPLE

Vstupenky

Režie / Directed by: Alexander Hackenchmied a Elmar Klos
Scénář / Screenplay: Elmar Klos
Hudba / Music: Jiří Srnka
Kamera / Camera: Alexander Hackenchmied
Střih / Editing: Elmar Klos
Zvuk / Sound: František Pilát, Václav Sommer
Výroba / Producer: FAB Zlín
Produkce / Production: Elmar Klos
Text komentáře / Commentary text: K. M. Walló
Komentář / Commentary: Lída Otáhalová, Zdeněk Zib
Země / Country: Protektorát Čechy a Morava / Protectorate of Bohemia and Moravia
Rok / Year: 1939
Délka / Duration: 13 min
Nosič / Medium: 35 mm
Stav kopie / Copy quality: 3
Jazyk / Language: česky / Czech

V polovině 30. let se magnát Jan Baťa vydává na obchodní cesty po celém světě. Doprovází ho mladý filmař Alexander Hackenschmied, jehož úkolem bylo dokumentovat nejvýznamnější okamžiky cesty. V Indii však Hackenscmied obchodní delegaci opouští a část filmového materiálu využívá k natáčení autorské reportáže v Indii a na zpáteční cestě na Cejlonu. Nesestříhaného materiálu z této části výpravy se až v roce 1939, už po Hackenschmiedově odchodu ze země, ujal vedoucí Baťovy filmové produkce Elmar Klos. Právě on materiál sestříhal do tří filmů, z nichž právě krátkometrážní snímek Chudí lidé vyznívá nejvíc sociálně kriticky. Pohledem Evropana ukazuje bídu nižších kast, přeplněné ulice, rybáře každodenně bojující o svůj výdělek a rezignující žebráky v protikladu k obydlím vyvolených z vyšších společenských vrstev.

In the mid 30’s, the magnate Jan Baťa goes on a business trip around the world. He is accompanied by the young filmmaker Alexander Hackenschmied, whose task is to document the most important moments of the journey. However, in India, Hackenschmied abandons the delegation and uses part of the film stock to shoot his own creative newsreels in India and in Ceylon. The unedited stock from this part of the expedition hadn’t been worked with until 1939, after Hackenchmied left the country, when the Head of Baťa Film Production Elmar Klos edited the stock into 3 films, of which the short lm Poor People is the most socially critical. It shows the poverty of the lowest casts, overcrowded streets, fishermen fighting for their livelihood every day, and beggars who have given up, from the point of view of a European, in contrast to the houses of the privileged from high society.

Elmar Klos
Narodil se v roce 1910 v Brně a zemřel v roce 1993 v Praze. Nedostudovaný právník začínal u filmu jako scenárista. Od poloviny 30. let působil jako vedoucí filmových závodů Jana Bati, kde shromáždil tým mladých tvůrců ovlivněných avantgardou (Alexander Hackenschmied, fotograf Jan Lukas, František Pilát aj.). Za 2. světové války se podílel na přípravách znárodnění a po květnu 1945 působil ve filmovém průmyslu v důležitých funkcích. Klos byl bytostný týmový hráč a učitel, na projektech svých kolegů se často nepřiznaně podílel i autorsky. V 50. letech vytvořil režijní tým se slovenským režisérem Jánem Kadárem. Vrchol jejich spolupráce spadá do konce 50. a 60. let a je korunován Oscarem za snímek Obchod na korze. V období tzv. normalizace byl Elmar Klos vyloučen z KSČ a vyhozen z FAMU.

He was born in 1910 in Brno and passed away in 1993 in Prague. The drop out student of law began his film career as a screenwriter. Since the mid 30’s, he was the Head of Jan Baťa Film Studios, where he brought together a team of young filmmakers in uenced by the avant-garde (Alexandr Hackenschmied, photographer Jan Lukas, František Pilát etc.). During the Second World War, he collaborated on the preparations for nationalization and after May 1945, he held other important positions in the film industry. Klos was a true team player and teacher, often creatively participating on his colleagues’ projects without being recognized. In the 50’s, he joined with the Slovak director Ján Kadár to create a director’s team of two. Their cooperation culminated at the end of the 50’s and 60’s, and was rewarded with an Oscar for The Shop on Main Street. Elmar Klos was expelled from KSČ (The Czechoslovak Communist Party) and FAMU during the period of so-called normalization.

Alexander Hackenschmied
Zřejmě nejdůležitější postava české fimové avantgardy. Narodil se v roce 1907 v Linci a zemřel v roce 2004 v New Yorku. Již během studií fotografoval, publikoval články o fotogrfiii a filmu a organizoval několik Týdnů avantgardního filmu a výstavy avantgardních fotografií. Vedle svých autorských projektů Bezúčelná procházka a Na Pražském hradě spolupracoval s dalšími tvůrci, mj. Otakarem Vávrou, Karlem Plickou nebo Gustavem Machatým. Od roku 1935 působil u firmy Baťa ve Zlíně, kde měl možnost natočit cestopisy Chudí lidé, Řeka života a smrti a Vzpomínka na ráj. Po spolupráci na protinacistických filmech Crisis a Lights Out in Europe odešel do USA, kde ve 40. letech s Mayou Deren natočil kultovní Meshes of the Afternoon nebo oblíbený The Privat Life of a Cat. Pracoval jako režisér pro OSN, v 60. letech spolupracoval s Francisem Thompsonem, s nímž získal Oscara za lm To Be Alive (1963) a společně experimentovali s formátem IMAX a projekcí na více pláten.

Presumably the most important persona of Czech film avant-garde. He was born in Linz in 1970 and passed away in New York in 2004. During his studies, he already took photos, published articles on photography and film, and organized several Weeks of Avant-garde Film and exhibitions of avant-garde photos. Besides his own projects, such as Aimless Walk and In the Prague Castle, he cooperated with many other authors, i.e. Otakar Vávra, Karel Plicka or Gustav Machatý. In 1935, he started working in the marketing department at Baťa in Zlín, where, along with advertising spots, he also had the opportunity to make the travelogues Chudí lidé (Poor People), Řeka života a smrti (River of Life and Death) and Vzpomínka na ráj (A Memory of Eden). After cooperating on Herbert Kline’s anti-fascist film Crisis and Lights Out in Europe, he left to the USA where, together with Maya Deren, he made the cult Meshes of the Afternoon or the popular The Private Life of a Cat. Ever since the fifties, he worked as a director for OSN. Fruitful collaboration with Francis Thompson, with whom he won an Oscar for To Be Alive (1963), started in the sixties and together they experimented with the IMAX format and multiscreen films.